Bydlím v nájemním bytě: "NÁJEMNÍ VZTAHY"

Nájemní vztahy dříve či později neminou většinu lidí. Rozumí se jimiprávní úprava bydlení a práv a povinností stran vzhledem k bydlení.Je proto vhodné se seznámit se všemi podmínkami, kterými se nájemní vztahy řídí. Nájemním vztahem pronajímatel přenechává nájemci k užívání určitou věc a nájemce se za ni zavazuje pravidelně platit. Do nájmu lze dát věc jak movitou (třeba automobil), nebo nemovitou (byt i dům, nebo část domu).

Od 1. 1. 2014 začal obecně platit Nový občanský zákoník, zákon č.89/2012 Sb., který nájemní vztahy a nájem bytu upravuje. Jedná sepřitom o zásadní změnu, protože nájemní vztahy jsou v něm v mnoha ohledech upraveny odlišně od původní úpravy. Zároveň pak nový zákon stanovil povinně to, že všechny nájemní vztahy se musí řídit jeho ustanoveními. A to i ty nájemní vztahy, které mohly vzniknout i několik let před jeho vstupem v platnost. Z toho plyne nutnost získat informace o nových podmínkách, které se k nájmům bytu vztahují.

Kvůli zásadním změnám pak často dochází k tomu, že lidé, povětšinou nájemníci, nevědí o změnách v právech a povinnostech a netuší, jaké dopady taková nevědomost může pro jejich nerušené bydlení mít. Protože se jedná o novou úpravu a nové podmínky, může se stát, že zákon ani odborníci nebudou schopni situace, ke kterým může dojít, správně řešit. V tuto chvíli tak nezbývá, než čekat, až soudy doplní mezery v zákoně vlastními rozhodnutími.

Zákon společně upravuje nájemní vztahy podle výše uvedené definice, přičemž nerozhoduje, jestli se jedná o movitou nebo nemovitou věc. Nájem bytu jako vztah k zajištění potřeby bydlení má však s ohledem na svůj účel v zákoně zvláštní úpravu, neboť je potřeba chránit potřebu bydlení nájemníků a zajistit jim tak nerušené bydlení. Zákon č. 89/2012 Sb. nový občanský zákoník (dále jen NOZ) tak upravuje nájem bytu v paragrafech 2235 až 2301. Ustanovení v tomto rozmezí mají přednost před pravidly obecnými. Nájemní vztahy týkající se pronájmu bytu za účelem bydlení lze rozdělit na nájemní vztahy, tedy vztah mezi majitelem nemovitosti (bytu či domu) a nájemníkem, podnájemní vztahy, tedy vztah mezi nájemníkem a podnájemníkem, vztahy o ubytování, tedy vztahy mezi ubytovatelem a ubytovaným, sloužící ke krátkodobému zajištění ubytování.

Základním vztahem je vztah nájemní, tedy vztah, na jehož jedné straně je majitel/vlastník nemovitosti či bytu jako pronajímatel, a na druhé straně je nájemník, kterým může být pouze fyzická osoba nebo osoby. Zákon pak stanovuje popis nájemního vztahu následovně; nájemní smlouvou se zavazuje pronajímatel přenechat nájemci byt nebo dům k zajištění bytových potřeb jeho a případně i členů jeho domácnosti, a nájemce se zavazuje zaplatit za něj pronajímateli nájemné. Bytem se pak rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou části domu, tvoří dohromady obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

Výtah z publikace: "Bydlím v nájemním bytě"