UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

V případě, že s Vámi chce zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, je v prvé řadě potřeba si ověřit a zkontrolovat, jestli splnil všechny zákonné podmínky. Ukončit pracovní poměr lze dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, nebo zrušením ve zkušební době. V případě pracovní smlouvy na dobu určitou, skončí bez dalšího pracovní poměr uplynutím této doby.

Dohoda o ukončení pracovního poměru

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou navrhnout, aby pracovní vztah mezi nimi skončil dohodou. Taková dohoda musí být uzavřena písemně a strany v ní dohodnou podmínky ukončení pracovního poměru. Výhodou dohody o ukončení pracovního poměru je to, že si strany mohou zvolit jako poslední den práce kterýkoli den, na kterém se shodnou. Součástí dohody by tak vždy mělo být; den, ke kterému končí pracovní poměr, podmínky předání pracovních pomůcek, či vybavení zaměstnance, ustanovení o případném odstupném, dohoda by měla být datována a podepsána oběma stranami. Jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec by měli mít jedno vyhotovení dohody. 

Výpověď

Výpověď je rozhodnutím jedné strany pracovního vztahu o tom, že chce ukončit pracovní vztah. Proto se na ni vztahují zákonné podmínky, které je nutné dodržet a zkontrolovat.

Zaměstnanec může podat výpověď z jakéhokoli důvodu, nebo bez udání důvodu, zatímco zaměstnavatel může podat výpověď jen z důvodů stanovených v zákoně (zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce). V obou případech však platí, že výpověď musí být písemná a musí být doručena druhé straně.

Obecně je s výpovědí spojená výpovědní lhůta, která podle zákona činí nejméně dva měsíce. To znamená, že pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem při uzavírání pracovní smlouvy dohodli na výpovědní lhůtě delší, pak platí tato dohodnutá lhůta (toto však musí být písemně výslovně stanoveno). Nikdy však ani smlouvou nemůže být sjednána lhůta kratší než dva měsíce.

Výpovědní lhůta začíná prvním dnem následujícího měsíce po měsíci, v němž byla výpověď doručena, a končí posledním dnem příslušného měsíce. Během výpovědní lhůty je zaměstnanec stále povinen plnit řádně své povinnosti zaměstnance, protože jinak se vystavuje nebezpečí, že po něm zaměstnavatel bude požadovat náhradu případně vzniklé škody.

Příklad: zaměstnavatel Vám výpověď předá 23.2.2014, výpovědní lhůta začíná od 1.3.2014 a končí po dvou měsících, tedy 30.4.2014.

Pozn: Tzv. „výpověď dohodou“ je právní nesmysl, přesto může být platná, protože se posuzuje obsah takového dokumentu a ne nadpis. V případě, kdy zaměstnavatel dává „výpověď dohodou“ je třeba se mít velmi na pozoru a pozorně přečíst text dokumentu, protože důsledky takového ukončení pracovního poměru se mohou velmi lišit. Jako pomůcku lze využít pravidlo, že s dohodou musí souhlasit obě strany pracovního vztahu (tedy, pokud zaměstnavatel tvrdí, že výpověď dohodou musíte podepsat, tak potřebuje Váš podpis proto, aby byl dokument platný, a tedy se jedná ve skutečnosti o dohodu, kterou jako strana dohody podepsat můžete a nemusíte), jestliže výpověď dohodou Vám chce jen předat, pak se jedná o výpověď.

Výpověď dána zaměstnavatelem

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z následujících důvodů (zjednodušeně):

•  ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• pro nadbytečnost
• pokud nesmí zaměstnanec kvůli zdravotnímu stavu svou práci již vykonávat
• pokud nesmí zaměstnanec kvůli zdravotnímu stavu svou práci vykonávat dlouhodobě
• pokud nesplňuje podmínky pro výkon práce nebo práci neplní řádně, na to musí být před výpovědí písemně upozorněn
• jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovních povinností, nebo pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností, na to musí být před výpovědí písemně upozorněn
• poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem povinnost se během trvání nemocenské zdržovat doma a dodržovat dovolené vycházky

Ve výpovědi musí být důvod výpovědi přesně uveden, takže nestačí jenom napsat, podle kterého bodu zaměstnavatel výpověď dává, ale musí také přesně popsat skutečnosti, podle kterých se pro daný důvod výpovědi rozhodl (to je podmínkou pro to, aby případně soud mohl přezkoumat, zda byla výpověď oprávněná, či nikoli).

Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď v ochranné době:

• kdy je zaměstnanec na nemocenské, jestliže si ji nepřivodil úmyslně (schválně si přivodil úraz, „hodil se marod“)
• při výkonu vojenského cvičení
• v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce
• v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou
• v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného závodním lékařem dočasně nezpůsobilým pro noční práci

V případě, že by zaměstnavatel zaslal výpověď zaměstnanci v trvání ochranné doby, nebude k ní přihlíženo, tedy jako by neexistovala. Jestliže zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď a zaměstnanec se v době trvání výpovědní lhůty dostane do ochranné doby, tak tato ochranná doba „zastaví“ běh výpovědní lhůty. To znamená, že se výpovědní lhůta o dobu trvání ochranné doby „natáhne“. Zaměstnanec ovšem může zaměstnavateli napsat, že prodloužení výpovědní doby nechce.  I z této ochranné doby existují výjimky. Zaměstnavatel může i v ochranné době ukončit pracovní poměr, jestliže důvodem je organizační změna zaměstnavatele, nebo jestliže by bylo možné se zaměstnancem okamžitě ukončit pracovní poměr.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Tímto způsobem může zaměstnanec či zaměstnavatel zrušit pracovní poměr bez výpovědní lhůty, tedy ke dni doručení písemného zrušení pracovního poměru druhé straně. Zaměstnavatel může zrušit pracovní poměr z těchto důvodů:

• byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců
• porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Zaměstnanec může takto ukončit pracovní poměr z těchto důvodů:

•  podle rozhodnutí lékaře, nebo úředního/soudního rozhodnutí nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
• zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

Důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru přitom nesmí být starší než dva měsíce, v případě, že oprávněná strana ví, že k němu došlo. Pokud důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru je starší než jeden rok, nemůže ho zaměstnavatel ani zaměstnanec použít, i kdyby o něm do poslední chvíle nevěděli.

Co dělat, když je výpověď neplatná?

V případě, že zaměstnavatel (ale i zaměstnanec), podá neplatnou výpověď, pak je třeba vždy nějak odpovědět. V případě neplatné výpovědi dané zaměstnavatelem se musí zaměstnanec rozhodnout, jestli chce být dále zaměstnáván, či jestli i neplatnou výpověď přijme. V případě, že chce být dále zaměstnáván, musí to písemně zaměstnavateli sdělit, a jeho práce zůstane zachována, takže i kdyby po něm zaměstnavatel nechtěl, ať přijde do práce, nebo mu nestanovil směny, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy. Pokud by na neplatnou výpověď zaměstnanec nijak neodpověděl, bude se výpověď považovat za platnou a pracovní poměr skončí. Je tedy nutné se s druhou stranou dohodnout, zda pracovní poměr skončil, či ne. Pokud byla výpověď podána neplatně, pak alespoň její neplatností se prodlouží doba trvání pracovního vztahu. Naopak v případech, kdy se není možné s druhou stranou dohodnout (nechce, nekomunikuje) může otázku neplatnosti rozhodnout soud. Podat návrh na soud lze však nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl neplatně skončit pracovní vztah.

Úřad práce

Mohu žádat jen o podporu v nezaměstnanosti nebo musím být i v evidenci uchazečů o zaměstnání?

Vždy žádáte o zprostředkování zaměstnání, nelze žádat pouze o podporu v nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání.

Jaké doklady musím vzít s sebou?

Při první návštěvě na úřadu práce - platný občanský průkaz nebo jiný doklad, kterým prokážete svoji totožnost a místo trvalého pobytu.  Dále je nutné s sebou vzít doklad o ukončení pracovního poměru, doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu, potvrzení o ukončené náhradní době (např. návrat z mateřské dovolené, péče o osobu blízkou, pobírání plného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně), abyste mohli být ihned zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud máte k dispozici zápočtový list a potvrzení o výši průměrného výdělku nebo evidenční list důchodového pojištění, vezměte si tyto doklady také s sebou. V případě, že uvedené doklady nemáte, je možné dát zaměstnavateli k vyplnění formulář Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. U veškerých podkladů, které má uchazeč o zaměstnání povinnost doložit ÚP ČR od státních orgánů, je možné zmocnit ÚP ČR k tomu, aby si je obstaral sám.

Jak vysoká bude podpora v nezaměstnanosti a jak dlouho ji mohu pobírat?

Výše podpory v nezaměstnanosti se Vám stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku v rozhodném období, tj. v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.  V případě, že jste naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, výše podpory v nezaměstnanosti se vám stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období.  Výše podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.  Ukončíte-li poslední zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí výše podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, a to po celou dobu pobírání podpory.  Doba,  po  kterou  mohu  pobírat  podporu  v nezaměstnanosti,  se  nazývá  Podpůrčí doba.  Délka podpůrčí doby:

• u osob do 50 let 5 měsíců
• od 50 do 55 let 8 měsíců
• nad 55 let 11 měsíců

Pokud beru podporu v nezaměstnanosti, mohu si ještě přivydělat?

V případě, že pobíráte podporu v nezaměstnanosti a najdete si tzv.nekolidující zaměstnání, dojde k zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti (není umožněno pobírat podporu a mít výplatu). Po ukončení nekolidujícího zaměstnání Vám opět začnou vyplácet podporu v nezaměstnanosti.  Nekolidující zaměstnání = zaměstnání, ve kterém si vyděláte max.polovinu minimální mzdy, tzn. 4.000,- Kč. Pokud Vám na podporu v nezaměstnanosti nevznikne nárok nebo skončila podpůrčí doba, máte možnost žádat o sociální dávky – dávky Státní sociální podpory (zejména příspěvek na bydlení, případně přídavky na děti, pokud děti máte) a dávky pomoci v hmotné nouzi (zejména Příspěvek na živobytí a Doplatek na bydlení). Stejně tak pokud je podpora v nezaměstnanosti nízká, zjišťujte, zda Vám na dávky nevznikl nárok.

Kdo za mě bude platit zdravotní a sociální pojištění?

Zdravotní pojištění za Vás po dobu evidence na Úřadu práce bude hradit stát. Je nutné do 8 dnů zajít na zdravotní pojišťovnu a sdělit tam, že jste v evidenci úřadu práce.  Sociální pojištění vám hrazeno nebude, pouze doba, po kterou budete vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, se vám započítává jako účast na důchodovém pojištění, a to maximálně jeden rok bez ohledu na to, jak dlouho v evidenci jste (u osob nad 55 let 3 roky).

JAK SE PŘIPRAVIT NA PRACOVNÍ  POHOVOR?

Pokud na základě životopisu splníte podmínky pro přijetí do zaměstnání, budete zřejmě s ostatními žadateli pozván na osobní pohovor či písemný test při více žadatelích a nejúspěšnější z testu budou teprve pozváni k pohovoru.  V tomto okamžiku je dobré vědět také nějaké bližší informace o tomto možném zaměstnavateli – co přesně dělá, jaké služby či zboží nabízí, v čem je např. tato firma lepší než ostatní co dělají totéž. Otázky které od zaměstnavatele s největší pravděpodobností kromě dotazů týkajících se přímo výkonu práce dostanete, jsou:

• Co víte o naší společnosti, firmě?
• Proč jste si vybral zrovna naši společnost?
• Proč si máme vybrat zrovna Vás, co nám můžete nabídnout?
• Jak vysoký plat si představujete???

Jedna z důležitých věcí při hledání zaměstnání je dobře absolvovaný pohovor. Je dobré být před schůzkou s potenciálním zaměstnavatelem dobře připraven. Na co byste se měli zaměřit?  Před vlastní návštěvou je nutná řádná znalost činnosti budoucího zaměstnavatele, čím se daná společnost zabývá a jaké přednosti má ve srovnání s konkurencí.  Ptát se nemusí jen zástupce firmy. Pokud Vás něco zajímá, připravte si konkrétní otázky a jejich formulaci. Otázky by se převážně měly týkat pracovní pozice, o kterou se ucházíte, např. jaké jsou nároky na tuto pozici, proč je pozice volná, pracovní doba, druh pracovní smlouvy, plat a různé výhody.

Přijďte včas!

 Je důležité přijít na přesně určený čas, proto je vhodné nastudovat si cestu, ať zbytečně nebloudíte a vyjet dopravním prostředkem s předstihem. Pokud byste se i přesto zdrželi, je důležité mít u sebe kontakt na firmu, do které jdete a telefonicky upozornit na možné zpoždění.

Jak se chovat?

Na pracovním pohovoru se snažte chovat vyrovnaně a odpovídejte klidně na všechny otázky, které dostanete. Vyzdvihněte Vaše klady, a vysvětlete, v čem jste dobří. Můžete uvést důvody, proč jste si právě vybrali tuto společnost, jaká je Vaše představa o práci v novém místě. Jaké jsou Vaše pracovní cíle a čeho chcete v práci dosáhnout. Jistá míra nervozity je normální!! Nejste sami!

Co na sebe?

Na pracovní pohovor byste měli přijít oblečeni odpovídajícím způsobem. Dobré je vycházet z pozice na niž se hlásíte ( budete pracovat s lidmi, či ne) a informacích o firmě ( fotografie z webových stránek, navštívil jste daný podnik, znáte někoho, kdo tam pracuje). Slušné a hlavně čisté oblečení a obuv je základ, stav vašeho oblečení je prvním signálem pro zaměstnavatele nakolik jste pořádní a důslední! Nedoporučuje se silné líčení, výstřihy ani minisukně u žen, u mužů krátké kalhoty. Pozor na výrazné vůně! 

Základy etikety

Při vlastním jednání byste měli vycházet z toho, že potenciální zaměstnavatel je při pohovoru společensky významnější osobou. Podání ruky tedy nabízí jako první on, sednout byste si měli až na vyzvání. Při jednání byste však neměli působit podřízeně, podlézavě, chovejte se a hovořte sebevědomě, ne však drze. 

Výsledky

Často se stává, že zaměstnavatel ani neodpoví na Vámi zaslaný email, nebo vám přijde informace o tom, že jste nebyl vybrán. Většina zaměstnavatelů si však uchovává evidenci žadatelů. Pokud budete chtít firmu oslovit znovu, vyhlásí nové výběrové řízení na jinou nebo stejnou pozici, informujte je v průvodním dopise, že již v minulosti jste měl zájem pro ně pracovat, o jakou pozici jste žádal, co se změnilo (např. získal jste za tu dobu praxi, kurs, rekvalifikaci) a tyto informace nezapomeňte také uvést do svého životopisu s novým aktuálním datem.

Výtah z boružury: která byla vytvořena pracovníky Sociálně právní poradny, Vzájemné soužití o.p.s.

Ke stažení: "PŘIŠEL JSEM O PRÁCI"